Já vím, podle časopisů o životním stylu se nedožiju dlouhého věku a rozhodně nebudu fit! Nevadí...budu si tedy zatím užívat toho co mám. Sotva se káva dostává do spodní hranice a já mám pocit, že je už vypito,tak zapínám počítač a velmi s nadšením se loguju do svého emailu. Než mi naskočí všechny spamy a důležité informace bez kterých se nedá rozhodně žít, tak se snažím do žil a krve dostat optimismus. A už jsou tu příchozí zprávy, jenže tu vlastně nejsou žádné! Včera jsem obeslal asi tak šedesát českých knihkupectví s férovou nabídkou a bohužel nic! Začínám plně chápat, že nejsem ani Viewegh ani dlouhonohá blondýnka a vše nasvědčuje tomu, že nebudu nikdy ani metroušek, který se usmívá z reklamy na zdravé tyčinky. Jen pro informaci,napsal jsem knihu,ale prostě jsem jen trapnej začátečník. Dokonce mi prolétl hlavou nápad, že během dne obešlu různé noviny, protože článek by mohl být super volbou. Ovšem to byl další šutr úrazu! Moje kniha není ničím pikantní, tedy alespoň kdyby byla nějaká pikantnost když jsem ji psal. Třebas nějaký podvod, nějaké dluhy a nebo přepadení úchyláka v parku,bohužel nemohl jsem sloužit!Je to jasný, budu se dívat na všechny ty pitomečky,kteří píšou absolutní slinty,ale zase proti mě mají své velké plus,jejich knihy se prodávají a zatím já pojídám hermelín ze slevy,tak oni se předhánějí jaké dokonalé auto jim koupil sponzor. No, nebudu to hrotit, teď napíšu ještě na Slovensko,co když tam dokážou víc pochopit o co mi vlastně jde?! Nakonec, přečetl jsem si dost trapných keců, že nikdo to neměl lehké a vždycky bylo potřeba hodně sil a když k tomu přidám, že každý ,kdo opravdu něco dokázal, tak nebyl nikdy pochválený svou zemí, ale vždycky dostal uznání někde úplně jinde a jeho vlastní stát pak jen trapně kecá, jak je pyšnej, že je to právě jeho občan.Holt...zatím jsem jen trapnej...trapnej....trapnej....
